Pracovní návštěva učitele Bohuslava Sedláčka na půdě Senátu ČR

Učitel naší školy Bohuslav Sedláček se zúčastnil pracovní návštěvy na půdě Senátu Parlamentu České republiky, která byla zaměřena na aktuální otázky vzdělávání, zejména na význam osobnostní a sociální výchovy (OSV) a výchovy k charakteru. Setkání přineslo řadu inspirativních podnětů, které mají přímý přesah do každodenní pedagogické praxe.

Jedním z hlavních témat byla otázka, co je ve vzdělávání skutečně podstatné, zda školní výsledky, nebo charakter žáků. Profesor Jan Hábl představil rozsáhlý mezinárodní výzkum realizovaný ve 12 zemích s přibližně 20 000 respondenty, z nichž polovinu tvořili rodiče a polovinu učitelé. Výsledky ukázaly výraznou shodu obou skupin: pro 87 % rodičů a 86 % učitelů je důležitější rozvoj charakteru než samotné známky. Přesto mezi nimi existuje zajímavý rozpor v tom, jak se navzájem vnímají – rodiče se domnívají, že učitelé upřednostňují známky, zatímco učitelé si myslí opak o rodičích. Ve skutečnosti však obě skupiny sdílejí stejné hodnoty, aniž by o tom dostatečně věděly.

Na význam výchovy k charakteru poukazují i další výzkumy. Jak zaznělo, školy, které se cíleně věnují osobnostní a sociální výchově a rozvoji ctností, dosahují zároveň lepších vzdělávacích výsledků. Výzkum agentury STEM pro Centrum rozvoje charakteru z let 2024 a 2025 ukázal, že mezi nejdůležitější ctnosti patří podle rodičů i učitelů především slušnost, dále sebejistota, dobrý úsudek, upřímnost, odolnost a zvídavost.

Profesorem Háblem bylo zdůrazněno, že učitel vždy vychovává, a to už samotným svým chováním a přístupem k žákům. Každý pedagog tedy ovlivňuje charakter žáků, ať už vědomě, či nevědomě. Klíčovou výzvou proto je, jak osobnostní a sociální výchovu smysluplně uchopit ve školním vzdělávacím programu. Výzkumy podle Hábla ukazují, že nejefektivnější je její propojení napříč předměty jako průřezového tématu. Zároveň doporučuje, aby se této oblasti aktivně věnoval tým angažovaných učitelů, kteří ji společně začlení do života školy. Ideálním doplněním je i samostatný předmět, avšak ten sám o sobě nestačí, pokud není podpořen celkovým nastavením školy.

Na konferenci vystoupili i další významní hosté. Profesor Jiří Drahoš zdůraznil, že osobnostní a sociální výchova není doplňkem, ale podstatnou součástí vzdělávání. Škola podle něj nemá pouze předávat informace, ale formovat člověka, zejména v době, kdy ve společnosti narůstá agresivita a klesá schopnost naslouchat druhým.

Senátor Jiří Růžička upozornil na zhoršující se projevy chování u dětí, jako je vulgarita či nedostatek respektu. Podle něj škola nemůže být pouhým „překladištěm informací“, ale musí aktivně rozvíjet schopnost žáků zvládat náročné situace. Zdůraznil také, že škola má právo klást na žáky nároky a vést je k vytrvalosti, i za cenu určité frustrace, která je důležitá pro jejich osobní růst.

Podobné myšlenky doplnil i Dominik Dvořák, který připomněl důležitost vedení žáků k dodržování pravidel, dokončování úkolů a vytrvalosti. Právě schopnost dotáhnout věci do konce je podle něj klíčová pro to, aby žáci mohli zažívat radost z úspěchu.

Zaznělo také, že mnoho kompetencí spojených s OSV nebylo učitelům v jejich profesní přípravě systematicky předáváno. Je proto důležité se této oblasti učit společně, nebát se chyb a hledat cestu, jak tyto dovednosti rozvíjet.

Pracovní návštěva v Senátu tak přinesla řadu podnětů k zamyšlení nad smyslem vzdělávání i konkrétní doporučení pro školní praxi. Jak shrnul profesor Hábl slovy Jana Amose Komenského: „Znát dobré, chtít dobré, konat dobré, a to i když se nikdo nedívá.“ Právě výchova k těmto hodnotám je jedním z hlavních úkolů současné školy.

STOJÍ ZA PŘEČTENÍ